Po letitých zkušenostech s výstavbou rodinných domů na klíč a relativně krátkým obdobím chalupaření jsem dospěl k celkem jasné představě, jak by měla vypadat rekreační chalupa na horách: Tradiční vzhled, útulná světnice s topeništěm, možnost dálkového vytopení objektu před příjezdem a parametry velmi úsporného - nízkoenergetického nebo pasivního domu (chalupa je kolaudována jako rodinný dům, nikoliv jako objekt k rekreaci), který po dobu nepřítomnosti není potřeba v zimě vůbec temperovat, protože ani při venkovních teplotách hodně pod nulou neklesne teplota v objektu pod dva stupně. K hlídání vnitřní teploty slouží několik čidel připojených do EZS a prostřednictvím internetu lze sledovat aktuální vnitřní teplotu i její historii na PC nebo mobilním telefonu a stejným způsobem ovládat zapnutí a vypnutí elektrického vytápění (v lokalitě není plyn) a ohřevu TUV.
Ve světnici Sedmikrásky dominuje krbová vložka obestavěná v podobě tradiční pece a dodává prostředí zejména v zimním období tu pravou horskou atmosféru. Pro maximální ekonomické využití kombinace vytápění dřevem a elektrického ohřevu se mi osvědčila krbová vložka teplovodní připojená do klasického systému ústředního vytápění osazeného radiátory (ne podlahového vytápění, které má daleko delší časovou setrvačnost) a akumulační nádrže s šesti kilowattovou elektrickou patronou pro ohřev topné vody, která je využita v době nepřítomnosti v objektu a hlavně před příjezdem, kdy se dosáhne ze dvou stupňů pokojové teploty cca 48 hodin po dálkovém zapnutí. V okamžiku dosažení provozní teploty v teplovodní krbové vložce po jejím zapálení se elektrické vytápění odpojí. Zase se zapne se vždy, když po vyhasnutí krbové vložky teplota na pokojovém termostatu klesne pod nastavenou. Přebytečné teplo z krbové vložky je „ukládáno“ do akumulační nádrže a je využíváno po vyhasnutí krbu a zároveň je systém připojen na teplovodní výměník elektrického boileru (pochopitelně rovněž ovládaného dálkově), čímž dochází k úspoře nákladů za ohřev TUV.
Vytápění dřevem v krbu obnáší pravidelné odstraňování popele z topeniště cca každé dva dny. Pro usnadnění této činnosti je v domě nainstalována krbová vložka s propadem popela do sklepa. Jedná se o potrubí svedené přímo z popelníku krbu do 200 L “popelnice“ (naplní se cca až za 3 roky) umístěné v podlaží pod krbovou vložkou. Z tohoto důvodu je pod objektem malý sklep, který slouží také pro uložení lyží, kol, zahradního nábytku a zejména suchého dřeva pro vytápění.
Obě základové desky, sklepa i přízemí, stojí na klasických základových pasech. Jsou obehnány drenážemi odvádějícími případnou spodní i povrchovou vodu do drenážní jímky. Základová deska přízemí má navíc odvětrávací potrubí z důvodů výskytu radonu (i sklep je odvětrán), což je na pozemcích v Jizerských horách téměř všude.
Vstupní prostor, toaleta, koupelna, technická místnost jsou provedeny z cihlových termobloků, obvodové stěny světnice zabírající polovinu půdorysu přízemí a dále celé podkroví tvoří dřevostavba. Toto řešení s umístěním „mokrých“ prostor v cihlové části objektu chrání dřevostavbu před degradací v případě havárie vody a dále dává objektu vyšší statickou tuhost. Klasické zdivo přízemí má navíc větší akumulační schopnost tepla než stěna
dřevostavby. A tak v zimním období trvá déle, než objekt vychladne a v letním období cihlové stěny působí proti přehřívání interiéru. V neposlední řadě přiznáním dřevěných a zejména zděných povrchů při pohledu zvenčí dostává objekt tradiční vzhled bez kašírování.
Moje firma HK Stavební spol. s r.o. se specializuje mimo jiné na zateplování stříkanou pěnou. Izolací s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi a tak jsem při návrhu konstrukce obvodových stěn a střechy upřednostnil provedení tepelných izolací domu touto moderní technologií. Pomocí aplikace stříkané polyuretanové dvousložkové pěny provádíme zateplování střech i obvodových stěn dřevostaveb. Stříkaná polyuretanová pěna umožňuje provedení souvislé vrstvy bez tepelných mostů. Tento způsob zateplení eliminuje lidský faktor, který výrazným způsobem rozhoduje o kvalitě při montáži klasického zateplení z minerální vaty. Nastříkat polyuretanovou pěnu nelze ledabyle. Naproti tomu mezery vzniklé nepečlivým sezazením desek minerální vaty nebo pokud deska nepřiléhá těsně až k dřevěným prvkům umožňuje vznik tepelných mostů. Chladný vzduch zvenčí se těmito mezerami dostává na interiérovou stranu střešního pláště, kde dochází ke kondenzaci vodní páry. Vzniklá voda zatéká jak na dřevěnou konstrukci krovu nebo stěny (hrozí napadení dřeva dřevokaznými škůdci), tak do izolace, u které se tím vlhkostí snižuje tepelný odpor a taková stavba nemá potom tepelně izolační paramety uvedené v projektové dokumentaci. Pokud voda působí v opakovaných cyklech či po delší dobu, minerální izolace degraduje. A to aniž by do střechy nebo stěny muselo zatékat. Navíc tyto vady nejsou na první pohled patrné a tak hrozí skryté nevratné poškození nosné dřevěné konstukce dřevostavby a může dojít k jejímu zhroucení.
Stříkaná polyuretanová pěna se apllikuje speciální technologií pod tlakem 120 atm. Po nástřiku pěna okamžitě expanduje a dokonale se přilepí k podkladu. Vyplní každou spáru či škvíru. Takto zateplený objekt tím získá neprovzdušnost obvodové konstrukce, což je parametr meřený po dokončení pasivních domů Blower Door testem. Konstrukce zateplené stříkanou polyuretanovou pěnou vykazují dlouhou životnost. Tato tepelná izolace nemění fyzikální vlastnosti ani tvar s časem ani nedegraduje povětrnostními vlivy. Zabraňuje pronikání živočichů a má výborné akustické vlastnosti. Minimálně zatěžuje konstrukci, objemová hmotnost je 35 kg/m3 u uzavřené pěny a cca 10 kg/m3 u otevřené pěny. Nezanedbatelnou výhodou takového způsobu zateplení dřevostavby je rychlost provedení díky nenáročnému přesunu velkého objemu materiálu nízké hmotnosti. Tepelnou izolaci celého objektu lze provést za dva dny.
Dále jsem se při návrhu chalupy snažil využít co nejvíce moderních konstrukčních prvků. Dřevostavba je skeletovou konstrukcí ze sušeného hranolu obložená z venkovní i vnitřní strany masivní palubkou budící dojem klasického roubení. Pro výplň stojin do obvodové stěny byla aplikována otevřená polyuretanová pěna. Stěna s 2O cm izolace splňuje parametry obvodové stěny nízkoenergetického domu. Z vnitřní strany nechybí instalační mezera, z vnější strany potom provětrávaná mezera odvádějící díky komínovému efektu z obvodové konstrukce dřevěné stěny případnou vlhkost – tzv. provětrávaná fasáda. Zateplení střechy je provedeno rovněž stříkanou polyuretanovou pěnou jako nadkrokevní. V tomto případě byla použita uzavřená polyuretanové pěna, která má navíc hydroizolační vlastnosti. Střecha s 16 cm vrstvou této izolace rovněž splňuje parametry nízkoenergetického
domu. Další výhodou tohoto řešení je, že třetí den po dokončení krovu je objekt díky hydroizolačním vlastnostem uzavřené pěny chráněn proti srážkám i při absenci střešní krytiny, což je u rozestavěné dřevostavby zásadní. Navíc v jednom cyklu s provedením záklopu palubkami vzniká pohledové podkroví s přiznanými pohledovým prvky krovu (žádné falešné palubkové podhledy).
Obě použitá řešení – provětrávaná fasádu i nadkrokevní izolace s použitím stříkané polyuretanové pěny jsou chráněna užitnými vzory v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví (viz náš web
www.hkstavebni.cz nebo
www.upv.cz).
Závěrem musím upozornit, že pokud někdo uvažuje o pořízení chalupy ať už pro rekreační nebo trvalé bydlení, vždy je jednodušší realizovat stavbu novou, než pořídit starší objekt a ten rekonstruovat. Ať už z hlediska dispozice - v dnešní době jsou úplně jiné požadavky na bydlení (i rekreační), než v době, kdy byl objekt realizován – nebo co se týká nákladů. Ve své praxi jsem se setkal z klienty, kteří pořídili starý vlhký dům na horách, dále projekt na rekonstrukci a žili v domnění, že po rekonstrukci za pár set tisíc Kč budou jezdit na vídendy na hory s malými dětmi na vzduch. Jaké bylo potom překvapení, když zjistili, že rekonstrukce jejich objektu je v ceně nového domu a délka vytopení objektu na pokojovou teplotu trvá déle než týden. Takže v zimě, pokud člověk nechce platit vysoké náklady za vytápění, je dům nepoužitelný. Navíc v rekonstruovaném domě je obvykle potřeba trvale temperovat, pokud není vypuštěna voda z rozvodů, což obnáší náklady v řádu desítek tisíc ročně za toto jinak neúčelné vytápění. Rekonstrukce se sice dokáže vyrovnat s vlhkostí původního objektu, ale rekonstruovaný objekt už nelze obvykle srovnat s novostavbou co do rychlosti dosažení pokojové teploty. O (ne)proveditelnosti opatření proti radonu u rekonstruovaného objektu ani nemluvě. A radon se vyskytuje na horských pozemcích téměř všude…
Chalupu Sedmikrásku si můžete vyzkoušet. Při víkendovém nebo týdenním pobytu se sami přesvědčíte, jaké jsou energetické náklady za provoz této chalupy. Rezervaci můžete provést na webu
www.chalupasedmikraska.cz.
Mít možnost přesvědčit se - to je SKUTEČNÁ NABÍDKA. Žádný reklamní trik!
Pokud by Vás Sedmikráska zaujala, máme přímo v této lokalitě několik stavebních pozemků na prodej a realizace Vaší vysněné chalupy může začít!